PalečekChudí manželé dva chtěli chlapečka, až tu k stáru osud dal jim Palečka.Dlouhý sotva na píď, lehounký jak bleška, ale jazyk jel mu jako koloběžka.+8Ptal se na tatínka – ten byl na poli. Matka s jídlem za ním chlapci dovolí.Cesta přivedla ho rovnou do brodu. Chytrák dostane se i tak přes vodu.Tatík vrtěl hlavou, když ho uhlídal. „Ty že jsi můj? Kde ses tady vzal?“Paleček si troufá: „Pomohu ti, směl bych?“ – „Co si chlapče, myslíš? Ani bič bys nezdvih!“Kluk hop! na dobytče a hop! do ucha. Jako beránek ho volek poslouchá.Když to vidí statkář, panáčka chce koupit. Synek otci radí: prodat, neprohloupit!Panáček pak protrh´ díru do kabely – boháčovy zlatky se z ní kutálely.Klouček zlato sebral, domů utíká. Tam je velká radost z toho chlapíka.Statkář zuří: díra v prázdné kabele! Oni tři si žijí šťastně, vesele.׋›PalečekVýrobceDOlomoucDélka11 okénekAutor kresebŠrámek B.Autor textuMenzel JosefOznačeníB0267Další diafilmy výrobceO umouněném košiláčkoviTři zlaté vlasy děda VševědaZlatovláskaJosef Lada dětem II.
