O umouněném košiláčkovi„Košiláčku umouněný, nemytý jsi, rozježený,“ vrčí pes a mňouká kočka.„Však si vrána na tě počká!“„Jazýčkem si můžeš lízat packu! To je mytí zvířat!“ – „Co se sluší na zvířátka to u dětí nejde – zkrátka!“+8Krá, krá, letí černé vrány za zvířátky rozhněvány. „Neumyjete-li synka, odnesem ho do rybníka!“Kluk je špinavý až běda, čistou vodou mýt se nedá. Umouněný jako býval, jakoby se neumýval.Co teď s klukem, už to víme, na slunci ho vybílíme! Nepleťte se moji milí, sluníčko jen prádlo bílí!Za sluníčkem mráz k nám jede, ani on však nedovede sněhem, který padl na zem, košiláčka umýt rázem.Zvířátka se tuze mračí vtom však – podivín k nim kráčí. V předu komín, v boku klička, kdo je to? Přec – továrnička.Tudli, tudli, tudlitáme, továrnička kosti láme, na hřebínek mění kosti, vyčaruje mýdla dosti.Co teď s klukem dobře víme, ve vaně ho namydlíme. Nejraději ze všech hraček, mydlinky má košiláček.Krá, krá – zas tu vrány byly! Košiláček sněhobílý kmotrám vránám tohle říká: „Už nepůjdu do rybníka!“Košiláček čistotný je, ráno češe se a myje. Tam, kde čistotné jsou děti, odtud vrány s prázdnou letí!׋›O umouněném košiláčkoviVýrobceDOlomoucDélka10 okénekOznačeníB0202Další diafilmy výrobceKašpárek a HastrmanKocour v botáchTři zlaté vlasy děda VševědaSněhurka
