Kdo je hloupější? Jeden chalupník tak zchudl, že mu zůstala jen slepice. Poslal ženu, aby ji prodala na trhu.Žena vzala slepici a šla.U města potkala sedláka. Křičela na něho: „Strejčku, kupte slepici!“ Sedlák dal ženě za slepici groš.+20Žena šla do města a koupila za krejcar pytlíček, za krejcar provázek; třetí krejcar dala do pytlíku, pytlík přivázala provázkem na hůl, hůl vzala na rameno a šla domů.Chalupník se ukrutně zlobil, když mu žena přinesla za slepici jediný krejcar. „Půjdu do světa,“ řekl. „Nenajdu-li hloupějšího člověka než jsi ty, uvidíš, jak tě zbiju.“Ve městě před zámkem, z jehož okna se dívala paní, začal skákat a zvedat k nebi hlavu i ruce. Paní poslala sloužícího, aby vyzvěděl, co ten člověk dělá.„Co dělám, chci do nebe. Pral jsem se tam s jedním kamarádem a on mě srazil dolů. A teď nemohu najít díru do nebe.“Sloužící běžel zpátky a všecko paní vyřídil.Paní si pro chalupníka poslala a ptala se ho, byl-li v nebi. „Byl, a půjdu tam zas.“ „Neznáš tam mého synáčka?“ „Jak bych neznal, sedí tam na peci.“ A paní – aby prý mu vzal tři sta zlatých a plátno na šest tenkých košil.„Rád všecko vyřídím.“ Paní mu dala peníze i plátno a chalupník šel.Za městem si sedl u plotu a peníze i plátno schoval do nohavic.Sotva chalupník odešel, přijel domů pán zámku. Paní mu vyprávěla, co poslala synáčkovi. „Chytrá šelma tě ošidila!“ zlobil se pán. „Kdo to kdy slyšel, aby někdo spadl s nebe, a kdyby spadl, aby se tam zas dostal?“Paní pověděla, jak ten člověk vypadal; pán sedl na koně a uháněl za ním.Chalupník ještě seděl za městem u plotu. Když viděl přijíždět pána, přikryl svým širkoánským kloboukem suchou hroudu.Pán se ho zeptal: „Neviděl jste jít kolem nějakého člověka s pytlíkem?“„Ba viděl, milostpane, co mohl utíkal tamhle k lesu. A copak udělal?“ Pán se mu svěřil a chalupník huboval: „Proklatá šelma! Takovou paní ošidit!“Nabídl se, že by se sám zatím člověkem pustil, jen kdyby mu někdo pohlídal vzácného ptáka pod kloboukem ; ptáka že nese jednomu pánovi do města.„Posedím tady,“ řekl pán. „Když toho zloděje znáte, snadněji ho chytíte.“ Slezl s koně a podal ho chalupníkovi. „Prosím vás, milostpane, jenom nesahejte pod klobouk, pták by mohl ulítnout!“Pán si sedl ke klobouku a milý chalupník vyskočil na koně s penězi i s pěkným plátnem ujížděl domů.Milostpán seděl a čekal; čas utíkal a ten člověk se nevracel. Vezmu ptáka s kloboukem domů, řekl si pán, však chalupník si pro to může do zámku přijít.Zlehounka nadzvihl klobouk, vstrčil pod něj ruku –– a lap! Vytáhne suchou hroudu.Proklínal šibala a domů musel pěšky; dočkal se tam jen posměchu.Chalupník se blížil k vesnici a zdaleka křičel na svou ženu: „Nic se neboj, nezbiju tě! Našel jsem ještě hloupější lidi než jsi ty!“׋›Kdo je hloupějšíVýrobceMustrednaRok1970Délka24 okénekAutor kresebČervinka KarelAutor textuLukášová RůženaOznačeníB0369KoupitDalší diafilmy výrobceO perníkové chaloupceO BudulínkoviAlabastrová ručičkaJak švec čerta ošidil
