Dlouhý, Široký a BystrozrakýZ dvanácti obrazů volí princ, volbu svou oznámí otci. „Synu můj, běda! Tvá nevěsta je v čarodějově moci!“Princ vyjel za ní. Zabloudil, nemohl vyjít z lesa. Spasil ho Dlouhý, uměl se vytáhnout pod nebesa.+8K oběma přidal se Široký, ten uměl nafouknout tělo. Když Bystrozraký šátek sňal, uviděl, co se jen chtělo.Své druhy vedl do zámku, kde čaroděj princeznu střežil. Už mnozí byli tam před nimi, však žádný, kdo by to přežil.Stěží slyší princ podmínku, dívčinou krásou zmámen: do rána má ji uhlídat, nebo být proměněn v kámen.Marně se snažili neusnout, spánek jim klíží víčka. Tu Bystrozraký procitl – pryč byla princeznička.Spatřil ji odtud na sto mil na dubu zakletou v žalud, přinesli ji a zmařili černokněžníkův zálud.V druhou noc byla princezna drahým kamenem v dáli. Bystrozraký svým pohledem dobyl jej z nitra skály.V třetí noc stala se princezna prstenem na dně moře. Půl moře vypil Široký – zpět byli, než vzešla zoře.Praskly železné obruče černokněžníku v pase – čaroděj změnil se v havrana, zámek zazářil v jase.Princ k otci přivedl nevěstu, v líčkách měla teď máky. Dál do světa šli zas: Široký, Dlouhý a Bystrozraký.׋›Dlouhý, Široký a BystrozrakýVýrobceDOlomoucDélka12 okénekAutor kresebKarpaš JanAutor textuMenzel JosefPředlohaErbenOznačeníB0480Další diafilmy výrobceŠvec a čertJanko PolénkoJak čert sloužilKůzlátka a vlk
