Švec a čertV pohádce se děje věcí! – Za almužnu mistru ševci slíbí babka na potkání, že mu splní troje přání.Švec i s dětmi trpí hlady. Dali hlavy dohromady, zesmutněli, posteskli si: – Najíme se z prázdné mísy.+8V tom čert! – rohy, kozlí uši… – upiš, – říká, – ševče, duši! – A švec upsal. – Nebýt táty, není chleba za dukáty.Přišel čas. – Čert ševce shání. Švec zašeptal první přání: přičaroval na verpánek čerta. – Ten byl z toho Janek!– Slituj se! – Čert prosí ševce. Švec však slitovat se nechce, bičem zlého čerta měří, potěhem jej žene z dveří.Jednou zase za svítání přijde čert – a ševce shání. Ševci stačí přání říci, – čert přimrzne k okenici.Půjdeš odtud, hloupý čerte! Pejsci, vždyť jej nesežerte! Nevrátí se čert tak lehce. Nechá na pokoji ševce!Přišel čas. – Měl málo asi… K domku blíž – to netroufá si, však na přání mistra ševce přilepil se k staré švestce.Lidé na pomoc jdou ševci. Na stromě čert jako v kleci, vidí: pod stromem, tam dole, rýče, vidle v jednom kole!Čertu spěchem hoří uši! Úpis o ševcově duši vzal mu vítr, k ševci nese, –– čert jen za ním ohlédne se…Rozum, věrný ševcův rádce, radil: – uživí tě práce! Spal ten úpis bez okolků, nu a s peklem – zanech spolků!׋›Švec a čertVýrobceDOlomoucDélka12 okénekAutor kresebBělohlávek FrantišekAutor textuStříž JaromírOznačeníB0417KoupitDalší diafilmy výrobceJirka s kozouJanko PolénkoSilný CtiborKrakonošovy čepice
