Televizní dvojčataByli jednou dva bratři, Petr a Pavel. Byli si tak podobní, že byli k nerozeznání, protože byli dvojčata. Lidé si je neustále pletli, Pavlovi říkali Petře a Petra oslovovali Pavle.Často se stávalo, že Petr něco provedl a soudružka učitelka potrestala Pavla. Nebo to bylo naopak? Dnes to už nikdo nevypátrá, protože maminka, která je jediná dokázala rozlišit, ve třídě samozřejmě nebyla...+20Ti dva se nepřiznali. Viník se bál trestu a potrestaný se zase styděl, že stál za tabulí. Vcelku se jim však žilo dobře, vždyť – aby nepotrestala nevinného – soudružka učitelka netrestala ani jednoho.Všechno šlo naprosto normálně až do dne, kdy tatínek donesl domů novoučký televizor a postavil ho do pokoje. Dvojčata se hned usadila před zářící obrazovku a dívala se a dívala...Petr se brzy novoty nabažil. Přece kolo, míč a kamarádi před domem byli lákavější zábavou než ustavičné vysedávání v čalouněném křesle.Pavlík naopak. Rychle si udělal úlohy a už zasedl do křesla a díval se na obrazovku a od televizoru ho museli rodiče odhánět. A už je dokázali – Pavla od Petra – lidé rozlišit. Tetičky i sousedé, i kmotra svorně říkali: „Sedí u televize, to je tedy Pavel!“Někdy, když byl fotbal, seděl vedle Pavla i Petr. Společně drželi palce, společně se radovali i rmoutili, ale jen co zápas skončil, Petr už bral míč a volal Pavla, aby si šli také zahrát, ale Pavel, že nemá čas, protože právě budou vysílat kurz francouzštiny pro pokročilé a tam někdy dávají kousek filmu. Někdy. A co kdyby právě dnes?Petr ho do konce neposlouchal, neboť pod oknem už pískali kluci a za chvíli se začal na malém hřišti velký zápas, napínavý zrovna jako ten v televizi. Dokonce i ti samí hráči tam hráli: Kuna, Zlocha, Stratil, ba někdy dva i tři s tím stejným jménem.Petr volával Pavla ven, že si budou hrát. Když by se mu nechtělo s míčem, zahrají si na gorilu a krajtu, jeden bude povykovat a dělat grimasy a tlouct se do hrudi, druhý se bude plazit v trávě, ale Pavel nikdy nechtěl jít, i kdyby zrovna vysílali jenom monoskop.Jednoho dne se však přihodilo něco moc divného. Pavel seděl jako obvykle před černobílou obrazovkou, díval se na černobílý obraz, v pokoji bylo všechno černobílé...A když Pavel přišel večeřet, maminka leknutím vykřikla a otec se polil polívkou. Protože Pavel vypadal takto:Rodiče odvezli Pavla do nemocnice, kde ho položili na bílou postel a mnoho moudrých lékařů uvažovalo nad divným pacientem a nad jeho chorobou. Nic nevydumali, předepsali pilulky a vodičky a poslali Pavla domů. Když ho nic nebolí.Druhý den ve škole se soudružka učitelka nejdřív podivila, potom se zlobila, neboť si myslela, že Pavel dělá hlouposti a kázala mu, aby se rychle vybarvil, ale Petr jí to vysvětlil, že to bude nějaká choroba... Soudružka učitelka se tedy přestala hněvat a mohla zas normálně vyučovat.Po vyučovaní se žáci před školou Pavlovi posmívali .Ale Petr, i když všechny zápasy mistrů světa nesledoval, o to víc se před domem učil, jak se nedat, a tak bratra ubránil.Doma mu potom řekl: „Pavle, já se za tebe nebudu stydět, ani rvát! Vyléčím tě!Pavel a Petr sledovali od té doby spolu televizi, například relaci o zvířátkách a doktor Petr hned naordinoval procházku k babičce.Tady si prohlížejí slepice, králíky a rozčileného kohouta, který nemůže pochopit, jak je ten Pavel divný chlapec.A odjedou odtud na kolech, aby vyzkoušeli, jak to mají závodníci – cyklisté těžké.Ani reklamu nevynechali, ale hned nabídli mamince, že zajedou do obchodu nakoupit, co je třeba.A jednoho dne maminka řekla synovi, který vyšel od televizoru: „Petře!“, neboť byl barevný. A syn se zasmál a řekl, že on není Petr, ale Pavel. A maminka se radovala, že má Pavel opět červená líčka ...Byli jednou dva bratři, Petr a Pavel. A nikdo je neuměl rozeznat, neboť byli dvojčata. Ať proháněli míč, prohlíželi si psíka nebo se dívali na televizi. Byli k nerozeznání, protože televize po Petrově léčení ztratila nad Pavlem svou čarovnou moc.׋›Televizní dvojčataVýrobceDBratislavaRok1973Délka22 okénekAutor kresebPlocháňová BoženaAutor textuUhrík KolomanOznačeníB0534Další diafilmy výrobceRobinson Crusoe I. dílHudcův vrch 1Moucha BzučilkaJak Zajíček léčil Medvídka
