Statečné kuřátkoByla jednou jedna slepička a ta seděla na vejcích. Celých dlouhých šest týdnů už tak ve dne v noci trpělivě sedí, únavou podřimuje …Když tu se náhle ozve do ticha slabounké „ťuk-ťuk“, skořápka na jednom z vajíček praskla a z ní vyskočilo do světa kuřátko žluťoučké jak pampeliška – radost pohledět. A pak se už klubalo jedno kuřátko za druhým … Než se milá slepička nadála, půl tuctu se jich kolem ní batolilo. A hned spustila ta drobotina na plné zobáčky: „Píp, píp, maminko, my máme hrozitánský hlad! Kdepak je něco na zob?+16Maminka kvočna tedy honem odvedla kuřátka k misce, vrchovatě nasypané tuze dobrým zobáním. V tom křiku a shonu a v té radosti ze šesti pěkných dětí si ani nevšimla, že jedno vajíčko v kukani zbylo …Ale za chvilku se i z něho vylíhlo kuřátko, jenže ne tak pěkně žluté a slabší než ostatní – inu Posledňátko, proto mu i to klubání déle trvalo – a ještě mu zbyl kus skořápky na zadečku.Ale hlad mělo stejně veliký! Honem tedy zamířilo k misce, kde už se horlivě tužili jeho bratři a sestřičky. Ale marně se snažilo dostat k zobání – po každé je ostatní odstrčili. A když se přece dostalo k misce, byla už docela prázdná!Zatím ostatní kuřátka pěkně nazobaná se stulila v teple u maminky kvočny, aby si odpočinula – ale na Posledňátko už pod křídly místa nezbylo. Co naplat! Musí tedy samo hledat ve světě štěstí!Jak tak neví, kudy kam, letí kolem muška. A tak se Posledňátko kurážně pustilo za ní. Jenže v cestě je velikánská louže. Kuřátko se rozběhlo, hop -a žbluňk rovnou do louže! Ještě že má zbytek skořápky na zadečku! Jak tak na něm plave po louži jako na lodičce, vidí, že přes louži míří motýl. „Vida – ten nežbluňkl do louže!“ - povídá si Posledňátko. „Jakpak to asi dělá? Aha – on takhle třepetá křídly! To musím také zkusit!“ - A tak se Posledňátko naučilo létal. Jenže muška už zatím byla tatam.A copak je tohle? - Na plotě opodál visí nějaká podivná, zajímavá věc a kolem ní krouží takové velikánské mouchy... To by, pane, bylo něco na zob! A tak Posledňátko frrrnk a už je na plotě.Ale to si dalo! Bylo to totiž vosí hnízdo a jedna z rozezlených vos dala milému Posledňátku důkladné žihadlo! Ještě štěstí, že to bylo do skořápky na zadečku, takže ani trošku nebolelo. Ale kuřátku už stejně na vosy přešla chuť.A tak šlo dále do světa. A hele – tady vykukuje ze země pěkná vypasená žížala! - Posledňátko ji chňaplo do zobáčku a potýká se s ní ze všech sil. Táhne, potahuje – až žížalu vytáhne.Uviděla to ostatní kuřátka, která si už zatím pěkně odpočinula, povalila Posledňátko, sebrala mu žížalu a teď se o ni perou.Netuší, jaké jim hrozí nebezpečí: Krvelačný lupič – lasička nakoukla do dvora dírou v plotě, číhá a už se mlsně olizuje...A když se jedno z kuřátek neopatrně přiblížilo – hop a skok – a už je lasička má. Běd, běda kuřátku! Žalostně volá z plna zobáčku o pomoc, ale kdepak – ostatní kuřátka s vyděšeným pípáním peláší pryč.Jen Posledňátko zůstalo. Nemůže přece nechat ubohou sestřičku ve spárech zlého lupiče! Musí ji zachránit! Ale jak?! Rozběhlo se – a ze všech sil klovlo lasičku do ocásku, až překvapený lupič leknutím pustil chycené kuře a to honem uteklo do bezpečí.Ale teď honem nohy na ramena, milé Posledňátko! Tohle ti lasička neodpustí! - Začala veliká honička po dvoře. Ale Posledňátko už má nápad, jak na lasičku vyzraje: Frrrrrnk – vylétlo na plot a buší zobáčkem do stopky, na které visí vosí hnízdo... Hnízdo se utrhlo – a bum! - spadlo lasičce rovnou na hlavu.To si nepřejte vědět, jak daly dopálené vosy lasičce na pamětnou! Pelášila pryč, až se jí za patami prášilo, a dostala na cestu tolik žihadel, že jí navždy přešla chuť chodit na dvoreček loupit. To bylo radosti, že jsou kuřátka zachráněna a zlý nepřítel poražen!Všichni oslavovali malého hrdinu – kuřátko Posledňátko, které, třeba nejslabší a ne tak pěkně žluťoučké, bylo přece ze všech nejchytřejší a nejstatečnější. Bratři a sestřičky je pak už nikdy neodstrkovali a maminka kvočna – i když to ostatním nedávala znát – měla od té doby Posledňátko ze všech nejraději. Pak se všechna kuřátka svorně stulila mamince pod křídly a kvočna jim povídala tuze hezkou slepičí pohádku. A za chvíli už všichni pěkně spali a spali … Dobrou noc!Konec.׋›Statečné kuřátkoVýrobceDPrahaRok1960Délka18 okénekAutor kresebNesvadba MilošAutor textuJedličková Naděžda Dr.OznačeníB0130Další diafilmy výrobceHonza hrdinaJak si pejsek roztrhl kalhotyDlouhý, Široký a BystrozrakýByl jeden domeček
