Pohádka o perníkové chaloupceMařenka a Jeníček vydali se brzičko – do lesíčka zeleného, dřív než vyšlo sluníčko.Jahůdečky sbíraly si, seč stačily jejich síly, když tu Jeník v hrůze vzkřiknul: – Mařenko, my zabloudili!+8Kde se vzala, tu se vzala, z perníku tu celá stála – chaloupka. A k sobě vábí děti. Lest to ježibaby!Oči zlostné, v uších chmýří, sluhové jsou netopýři, černý kocour mlsně přede: „Mladá pečínka nám jede!“„Kdopak mi to perník láme? My jen pro sebe to máme.“ Usmívá se Jeníček: – „Nikdo, to jen větříček.“Bába zlostí celá bílá rychle z okna vyskočila, za nožičky děti dolů stáhla – ouvej, toho bolu.„Tady kluku krmen budeš, než ti ztloustne prstíček, pak tě ale upečeme.“ Vyděsil se Jeníček.„Už jsi kluku tlustý dost, prstík tvůj je plný masa. Takhle sedneš na lopatu,“ plna štěstí baba jásá.Copak dělat, zlá to chvíle, pro dětičky obě milé. Jsou však jakés rozesmáté. Copak dětičky to máte?Rychle děti chopily se veliké té lopaty. Bábu do pece hned šouply, přišla chvíle odplaty.Teď jdou šťastné z lesa domů. Přejme jim to, drahé děti. Smíchu mají jako smetí, spoustu perníčků pak k tomu.׋›Pohádka o perníkové chaloupceVýrobceDOlomoucDélka12 okénekOznačeníB0419Další diafilmy výrobceOšklivé kachňátkoO červené KarkulceZvířátka a loupežníciZlatovláska
