O neposlušném kohoutkoviByli dva kamarádi: Peťa Kohoutek, zlatý hřebínek, a Koťa Kocourek, bystrý rozoumek. Vystavěli si malou chaloupku na kraji lesa a žili tam svorně a pokojně.Koťa chodíval do lesa na lov a Peťa doma poklízel a hospodařil. Když kocourek odcházel na lov, přikazoval kohoutkovi: „Poslouchej, Peťo, seď hezky doma, neotvírej dveře nechoď z chaloupky a nevyhlížej okénkem, aby tě neodnesla liška zlodějka!“+6Peťa vždycky Kotovi slíbil, že bude sedět doma, že se nebude vyklánět z okna a nikomu že neotevře, aby neměl kocourek starost. Pak se rozloučili a kocourek šel na lov.Jednou přišla liška k chaloupce, nahlédla do okénka a vidí, že kohoutek je sám doma. Oblízla se, posadila se pod okno a zpívala: „Peťo Kohoutku, zlatý hřebínku, kulatá hlavičko, hedvábná bradičko, vyhlédni okénkem, dám ti hrášku!“„Ne, ne, liško, neoklameš mě,“ povídá Peťa, „já vím, že mě chceš odnést!“ Ale šelma liška začala znovu: „Peťo Kohoutku, zlatý hřebínku, kulatá hlavičko, hedbvábná bradičko, vyhlédni okénkem, dám ti hrášku, dám ti zrníčka!“To už kohoutek nevydržel, zachtělo se mu nazobat se hrášku a zrní, otevřel okénko a vyhlédl ven. Vtom ho liška uchopila za křídlo a dala se s ním na útěk.Nese liška kohoutka a ten křičí: „Nese mě liška za tmavé lesy, za vysoké hory, do cizí země. Kocourku, bratříčku, vysvoboď mě!“Koťa byl na štěstí nedaleko, uslyšel kohoutkovo volání, dohnal lišku a vzal jí kohoutka. Tak byl Peťa šťastně zachráněn a liška se tam už víckrát neukázala.A kohoutek Peťa už byl od té doby taky rozumnější. Slíbil kocourkovi, že už nikdy okno nebude otvírat a nebude se z okna vyklánět, když bude sám doma, a taky to už nikdy neudělal.׋›O neposlušném kohoutkoviVýrobceMOFISDélka10 okénekAutor kresebMasařík KarelAutor textuMatoušek LjuboOznačeníB0794Další diafilmy výrobceRučičkyHonza jde do světaO hloupém vlkoviNeohrožený Mikeš
