Jak šel Honza pro lék Jedna matka měla dva syny, staršího Toníka a mladšího Honzu. Toník byl učiněný lenoch a Honza za něho všecko udělal.Jednou, když měli jít do lesa pro dříví, lehl Toník do postele a naříkal, že je mu zle a že do lesa nepůjde a volal na mámu, která poklízela na dvoře.Když máma viděla, že její miláček leží a stůně, křikla na Honzu, aby běžel do lékárny pro lék: „Běž, Honzo, do lékárny, přines lék!“ Honza dvakrát nechtěl, ale nakonec si dal říci. „Hoď sebou, ať jsi hned zpět,“ volá matka, když už je Honza ze dveří.+6Přiběhl Honza k lékárně a vzpomněl si, že na něho křičeli, aby sebou hodil. Tak tedy sebou hodil do skleněných dveří a rozbil je. Jak vstává ze střepin, objeví se lékárník.„Copak jsi to za hosta, že hned dveře rozbíjíš?“ ptá se Honzy. „Poslali mě pro lék, Toník stůně, a řekli, abych sebou hodil. Já sebou hodil a ...“ ubrekuje Honza.Lékárník chytil Honzu za límec a povídá: „Pojď se mnou, dám ti medicinu!“ Vzal z kouta hůl a Honzu několikrát přetáhl. „Teď utíkej domů a dej taky Toníkovi ochutnat!“Běží Honza domů, až se za ním práší. Po cestě vráží do lidí, lidé mu nadávali, málem nepadne pod kola vozu.Když přiběhne domů, matka mu hned nadává: „Kde jsi byl tak dlouho, podívej, Toníčkovi se ještě přitížilo.“ I praví Honza: „Nevím, nevím, matko, jestli se mu po té medicíně bude dařit líp?“„Jenom mu ji dej!“ Utrhne se na něho matka. Honza skočí do kouta, chytí sukovici a přetáhne bratra dvakrát po zádech. „Jakou medicinu jsem v lékárně dostal, takovou mu dám.“Matka rozpřáhla zděšeně ruce. Toník vyskočil z postele a postavil se na nohy. I obrátil se Honza k mámě a povídá: „Vidíte, matko, jako dobrou medicinu jsem z lékárny přinesl. Hned po ní Toníkovi nemoc přešla.“ A to je konec pohádky o Honzovi, kterého považovali neprávem za hloupého.׋›Jak šel Honza pro lékVýrobceDiarMUDélka10 okénekAutor kresebBoukal V.Autor textuJaníčková A.OznačeníB0379KoupitCelý pásDalší diafilmy výrobceVílaO pionýrském šátečkuO VandrovnémPasák vlk a beran
