Dvě sestry V chaloupce u lesa žila vdova, která měla dvě dcery, jednu vlastní, druhou nevlastní pastorkyni. Vlastní byla škaredá a zlá, pastorkyně krásná dobrá a pracovitá. Proto ji neměly macecha s vlastní dcerou rády.Jednou předla u studny pastorkyně přízi. Přišla macecha a řekla: „Málo jsi toho napředla, lenochu!“ Pastorkyně předla rychleji a rychleji, jen aby se macecha nezlobila. Přitom jí spadlo vřeteno do studny.Macecha se na ni rozhněvala a spílala ji: „Vřeteno mít musíš, když ti spadlo do studny, tedy pro ně skoč!“ Co měla pastorkyně dělat? „Než takhle žít, raději ležet v hluboké vodě,“ řekla s a skočila do studny.+6Když se probrala, uviděla před sebou velikou louku, kde vesele zpívali ptáci a nad hlavou svítilo sluníčko. I šla a šla, až potkala stádo ovcí. Ovečky bečely a naříkaly, že je bolí nohy, aby jim hráběmi prohrabala zem a koštětem umetla cestu. Pastorkyně ovečkám posloužila a šla dál.Potkala kravičky a ty na ni hned volaly: „Podoj nás, podoj nás, dívenko milá!“ Pastorkyně usedla, podojila kravičky jednu po druhé a když byla hotova, šla zase svou cestou.Tu proti ní běží stádo koní a jak spatří dívku, volají: „Rozčeš nám hřívy a vyber bodláčí!“ Pastorkyně rozčesala koním hřívy, zbavila je bodláčí a trnů a šla dál.Dojde k chaloupce a za oknem uvidí Ježibabu. Tak se jí polekala, že se dala na útěk. Ale Ježibaba volala pastorkyni zpět a prosila jí, aby zůstala v chaloupce, že se jí dobře povede. Dívka uvěřila, pracovala v chaloupce a měla se dobře. Zpívala si a radovala se, až po roce služby se roztesknila a chtěla se vrátit domů.Ježibaba ji nezdržovala a za dobrou službu zavedla pastorkyni k stříbrným vratům a otevřela je. Když dívka vycházela, celou ji posypala zlatem. Šla loukou, potkala ovečky, dali jí beránka. Potom potkala kravičky, daly jí telátko. Nakonec přiběhli koně a dali pastorkyni hříbátko.Doma se jí macecha s dcerou ptaly, kde k tomu ke všemu přišla. A pastorkyně vyprávěla. „Sedneš si ke studni a budeš zase příst.“ rozkázala macecha. Potom hodila do studny vřeteno a poručila vlastní dceři aby pro ně skočila. Ta to učinila a vedlo se jí podobně jako pastorkyni.Ovečkám však nezametla, kravičky nepodojila, koním hřívu neučesala a u Ježibaby pracovat nechtěla. Po roce otevřela Ježibaba vrata a řekla: „Jaká práce, taková odměna!“ Když prošla dívka vraty, vylila se na ni smola a polepila ji od hlavy k patě. Šla loukou zpět a ovce jí trkly, krávy bodly a koně kopli. A domů se vrátila místo ve zlatě celá zasmolená.׋›Dvě sestryVýrobceDiarMURok1957Délka10 okénekAutor kresebZezula MilanAutor textuPazourek VladimírOznačeníB0459Celý pásDalší diafilmy výrobceProč nosí montéři modré šaty?O zlaté včelePíseň o rodné zemiPasáček vepřů
